Zpráva o trendech 2025: Technologická budoucnost polského průmyslu. Analýza pro obchodní lídry v klíčových regionech

Obraz automatizace v Polsku je plný kontrastů. Na jedné straně 76 % firem ji vnímá jako klíč k udržení konkurenceschopnosti. Na druhé straně jsou data jednoznačná. Hustota robotizace v polském průmyslu je pouhých 61 robotů na 10 000 zaměstnanců, zatímco v České republice dosahuje tento ukazatel 180 a v Maďarsku 117. Tato „automatizační mezera“ představuje strategické riziko, které by mohlo oslabit pozici polských exportérů.  

• Klíčové technologie: Nová vlna automatizace je založena na flexibilnějších a finančně dostupnějších řešeních. Na popularitě získávají kolaborativní roboty (koboty), jejichž instalace dynamicky rostou, a autonomní mobilní roboty (AMR) v intralogistice, které nabízejí návratnost investic již za dva roky.  

• Dopad na trh práce: Prognózy naznačují, že do roku 2025 bude automatizace tvořit více než polovinu pracovních hodin v průmyslu. Tento proces však neznamená masovou nezaměstnanost, ale generuje poptávku po nových, specializovaných dovednostech souvisejících s programováním, údržbou a analýzou dat.  

Umělá inteligence přestává být technologickou kuriozitou a stává se základem moderní výroby. Až 93 % lídrů v průmyslu se domnívá, že integrace AI poskytuje významnou konkurenční výhodu, a 62 % z nich zaznamenalo návratnost investic přesahující 10 %.  

• AI v kontrole kvality: V roce 2025 patří mezi klíčové aplikace AI prediktivní kontrola kvality. Pokročilé algoritmy v reálném čase detekují anomálie a předpovídají potenciální problémy dříve, než nastanou, a automaticky upravují parametry strojů. Velké jazykové modely (LLM), jako je ChatGPT, se používají k automatické analýze technické dokumentace a generování zpráv.  

• Implementační výzvy: Největšími překážkami zůstávají technologický dluh (integrace AI se staršími systémy MES/SCADA) a datová sila, která brání vytváření holistických analytických modelů.  

Evropská zelená dohoda a tlak na dekarbonizaci se stávají tvrdým obchodním požadavkem. Přístup na klíčové evropské trhy bude stále více záviset na schopnosti firmy prokázat nízkou uhlíkovou stopu.

• Právní rámce a cíle: Polsko se v rámci svých závazků v EU snaží snížit emise CO2 o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V červenci 2025 Evropská komise oznámila další fázi strategie, která upřednostňuje zelené investice v průmyslu.  

• Oběhové hospodářství (CE): Evropská unie zrychluje přechod na oběhové hospodářství, což otevírá nové možnosti financování pro polské firmy. Příkladem je program  

  „Evropské fondy pro Podkarpatí“, který nabízí granty pro malé a střední podniky na implementaci řešení CE, s možností podávání žádostí do 30. září 2025.  

• Těžký a letecký průmysl (Podkarpatský region): Podkarpatí posiluje svou pozici jako centrum excelence v pokročilé výrobě. V září 2025 závod MTU Aero Engines Polska v Tajęcině smontoval svůj 5 000. modul nízkotlaké turbíny pro motory pohánějící letadla Airbus A320neo. Jako jediný dodavatel této komponenty na světě je polský závod klíčovým článkem v globálním dodavatelském řetězci leteckého průmyslu.  

• Výroba elektroniky: Od 1. srpna 2025 vstupuje v platnost nová norma EU EN 18031, která ukládá přísné požadavky na kybernetickou bezpečnost. Současně zůstává v průmyslové a vojenské výrobě nepostradatelná technologie THT (through-hole technology), která zaručuje vyšší mechanickou pevnost a teplotní odolnost než technologie SMT dominantní ve spotřební elektronice.  

• Zpracování kovů (Slezský region): Slezsko, srdce polského průmyslu, se stává arénou pro sbližování tradičních a moderních technik. 3D tisk z kovu přestává být jen nástrojem pro prototypování a stává se životaschopnou metodou pro výrobu finálních dílů se složitými geometriemi. Současně technologie jako  

  roboforming (robotické tváření plechů) zavádějí novou úroveň přesnosti v tradičních procesech.  

• Dřevařský a nábytkářský průmysl (Velkopolský region): Polsko zůstává evropským lídrem ve výrobě nábytku a představuje 30 % produkce čalouněného nábytku v EU. Průmysl, silně koncentrovaný ve Velkopolsku, však čelí ztrátě konkurenceschopnosti založené na starých výhodách. Cestou vpřed jsou inovace –  

  AI používaná pro inteligentní třídění dřeva a robotické linky pro zpracování a frézování.  

• Tisk a obaly (Mazovský a Lodžský region): Odvětví prochází hlubokou transformací. Digitální tisk nyní tvoří 50 % trhu. Až 62 % firem zavedlo automatizaci pracovních postupů pomocí systémů web-to-print a softwaru pro odhad nákladů. Klíčovým trendem, poháněným poptávkou spotřebitelů, je  

  udržitelnost – používání recyklovaného papíru a biologicky rozložitelných materiálů.  

Polský průmysl stojí na prahu nové éry. Aby mohly firmy efektivně konkurovat na globálním trhu, musí přijmout model založený na třech pilířích: pokročilé technologii, vysoké efektivitě a nízkých emisích.

1. Investice do automatizace: Je naléhavě nutné překlenout „automatizační mezeru“ vůči regionálním konkurentům implementací dostupných technologií, jako jsou koboty a AMR.

2. AI jako nástroj optimalizace: Je nutné překročit rámec pilotních projektů a implementovat AI k optimalizaci spotřeby zdrojů, prediktivní kontrole kvality a dosahování cílů udržitelnosti.

3. Udržitelnost jako obchodní nutnost: Považování požadavků ESG a CE nikoli za zátěž, ale za podmínku přístupu na náročné evropské trhy, je klíčové pro udržení a růst exportu.

Adaptace na tyto trendy rozhodne o tom, které polské podniky budou utvářet budoucnost průmyslu a které zůstanou pozadu.